Byl Štědrý večer roku 2009.Pod stromečkem jsem našla spoustu dárků,ale nejvíce mi přišla podivná taštička s mým jménem,kde byl papír s nápisem: "Čekám na tebe v pokojíčku".Pak jsem se do tašky koukla ještě jednou a našla jsem tam papír průkazu původu morčete domácího.Myslela jsem,že si ze mě rodiče dělají srandu,protože mi pořád říkali,že mi žádné morče nekoupí.Ale mamka mi naznačila,abych šla do pokoje,a tak jsem šla.A světe div se-našla jsem tam morčátko!Já byla tak šťastná,protože jsem to nečekala.Nutno podotknout,že mám ještě ještěrku,ale s tou není taková legrace.Podívala jsem se do průkazu a tam stálo jméno: Aleona.To mi přišlo divný,že by se morče jmenovalo Aleona?A co potom,až na ní budu volat: Alísku,Aleono...?Tak jsem na to jméno koukala jako na sněhuláka v létě (:D),tak mi mamka řekla,že jí můžu pojmenovat,jak chci.Tak jsem jí dala jméno Vanilka,protože jsem vždycky chtěla pro morče tohle jméno,i když je Vanilka napůl bílá a napůl černá.Ze všeho nejradši má Vanilka salát a mrkev,ale vystačí si i s obyčejnými granulkami.Letos budou Vanilce 2 roky a já jsem moc ráda,že jí mám.