Kofola hlásí úspěšnou sezónu v zachráněných sadech. Rozšiřuje výsadby i plochu, na které hospodaří.

Ročně spotřebuje česká nápojářská rodina Kofola ČeskoSlovensko vyšší stovky tun jablek pro výrobu svých nápojů. Uzavřít si další významnou surovinu od semínka po produkt se rozhodla v Pragerových sadech v Libině, které zachránila před vyklučením. Kromě jablek si pěstuje hrušky, višně, a na stále větší ploše i bylinky.

Pragerovy sady dnes rozkládají na bezmála 60 hektarech v Libině na Šumpersku, na úpatí Nízkého Jeseníku. „Když jsme sady přebírali, chtěli jsme jim vrátit život. Hospodaříme tu druhou sezónu a prošli jsme si už mnoha zajímavými etapami. Loni nám část úrody pomrzla, letos sčítáme rekordní úrodu. Pronajali jsme si už i další plochy ve Veleboři, takže sady, které dnes obhospodařujeme, jsme už téměř zdvojnásobili,“ přibližuje Tomáš Jendřejek, jeden ze zakladatelů Kofoly a dnes ředitel její zemědělské divize.

Od jablka k cideru
Zhruba 80 % jablek putuje do retailových řetězců, část úrody míří do Freshbarů a Salaterií UGO či do jejích lahviček s čerstvou šťávou. Zbylá jablka se zpracovávají na koncentrát pro další nápoje, včetně legendární ovocno-bylinkové Kofoly.

„Zainvestovali jsme nejen do zmodernizování třídící linky, do haly na zpracování bylin a sklizňové a posklizňové technologie, ale i do nových výsadeb. Postupně nahrazujeme nevyhovující odrůdy jablek odrůdami perspektivními – tedy těmi, které jsou žádané na retailovém trhu. Kromě klasických odrůd jsme vysadili i hořkosladké a hořkokyselé odrůdy jablek, vhodné pro výrobu cideru,” popisuje jednotlivé kroky Tomáš Jendřejek z Kofoly, do jejíhož portfolia patří i řemeslné PRAGER´S cidery.

Synergie ovoce a bylin
Kromě jablek pečuje Kofola o hrušně a višně. Na 14 hektarech však pěstuje i heřmánek, mátu a meduňku.

„Bylinky se do zdejší krajiny vrací po více než 35 letech. Díky Kofole a Lerosu se učíme využívat synergie ovocnářství a pěstování bylin. Heřmánek a meduňku máme v nejvyšší farmaceutické kvalitě,” říká Michal Horáček, šéf Pragerových sadů, který navazuje na řemeslo svého tatínka, který v Libině začal pracovat už v roce 1960.

„Ovocnářství prošlo v posledních pěti letech velkou krizí a jsem rád, že nyní svítá nová naděje, že sady tady v Libině budou zachovány i pro další generace,” dodává Horáček. Produkty z Pragerových sadů (ovoce, mošť, křížaly, ale i brambory a další produkty) lze zakoupit v prodejně, která se nachází ve Veleboři.

Návrat ke kořenům
Pragerovy sady navazují na dlouhodobou filozofii rodinné nápojářské společnosti, ve které je “návrat k přírodě“ silně zakořeněn.

„Už před lety nám bylo jasné, že kvalitní nápoje nevzniknou bez kvalitních surovin. Znalost celého cyklu ´od semínka po produkt´ je klíčová pro to, abychom spotřebitelům nabízeli to nejlepší, co můžeme. Zároveň využitím lokálních surovin podpoříme nejen přírodu, ale i prosperitu lokalit, kde jsme doma,” vysvětluje Jannis Samaras, majitel skupiny Kofola.

Návrat Kofoly k samotnému ovoci má ještě jednu symbolickou rovinu. „Táta začínal podnikat v raných devadesátkách. Snažil se tehdy dovážet ovoce a zeleninu z Řecka. Perspektivnějsí se však brzy ukázala výroba nápojů. Dnes, po více než 30 letech, se k jeho odkazu tak trochu vracíme. Pracujeme nejen s nápoji, ale i s ovocem a zeleninou, a pronikáme do kouzla jejich pěstování,“ uzavírá Jannis Samaras.

Kofola se s podobně intenzivní péčí věnuje ještě i další klíčové surovině – kávě. Tajemství kvalitního zrna poznává na kávové farmě v Kolumbii, a zvláště pak na vlastních plantážích v Panamě.

• 5 faktů o Pragerových sadech:
  Sady leží v Libině na Šumpersku na úpatí Nízkého Jeseníku.
• Roční úroda dosahuje asi 1 000 tun ovoce.
  Část jablečné produkce míří do UGO šťáv a nápojů, včetně Kofoly.
• Kromě jablek se tu pěstují i bylinky – heřmánek, meduňka a máta, které Kofola využívá primárně do svých čajů LEROS.
• Kofola si vysadila i speciální ciderovou odrůdu potřebnou pro výrobu kvalitních PRAGER´s ciderů.