V srdci Rajecké doliny vyrábíme Kofolu a stáčíme pramenitou vodu Rajec. Příroda doliny je jedinečná a my děláme vše pro to, aby taková zůstala i pro další generace.
Po pěti letech intenzivních testů dokončila Kofola ČeskoSlovensko rozsáhlý projekt úprav svých obalů. Výsledkem je snížení spotřeby plastu o 700 tun ročně, úspora přibližně 17 milionů korun a zároveň jednodušší recyklace vybraných typů lahví.
Udržitelný přístup v gastronomii nemusí být až tak složitý ani časově náročný. Když se vezme za správný konec, může přinést nejen dobrý pocit, ale i zajímavé úspory a nové zákazníky. Aspoň tak to vidí společnost Kofola ČeskoSlovensko, která spustila pro své gastro zákazníky projekt Neleníme, zeleníme.
Kofola letos slaví na československém trhu půlkulaté 65. výročí. Podle majitele firmy Jannise Samarase se jí stále daří udržet si duši mladice. Svými marketingovými kampaněmi, ve kterých vyzývá k udržitelné lásce, cílí na všechny generace. Náš náčelník Jannis Samaras mluvil v rozhovoru pro Bold News i o budoucnosti. Třeba o spolupráci Kofoly s mladými lidmi, ale i o tom, co by měl přinést zálohový systém PET lahví a plechovek, který by měla letos schválit sněmovna.
Česká republika bude muset zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky. Bez něj totiž nesplní cíle vyplývající z evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR). Schválení dokumentu Evropskou radou je posledním krokem v legislativním procesu. Z nařízení vyplývá, že pokud členská země v roce 2026 nedosáhne 80% míry sběru PET lahví a plechovek, musí nejpozději v roce 2029 zavést zálohový systém. Česká republika s mírou sběru pod 30 % u plechovek a 75 % u PET lahví ve stávajícím systému tyto podmínky nesplní. Novela obalového zákona, které nyní čeká v prvním čtení na schválení Poslaneckou sněmovnou, přitom povinnosti plynoucí z nařízení zajistí.
Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 mld. korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.
Nezastupiteľnú úlohu v zadržiavaní a prirodzenej distribúcii vody v krajine a podpore biodiverzity v prírode majú mokrade. Tento víkend, v sobotu 7. septembra 2024, nezisková organizácia Kvapka Rajeckej doliny v spolupráci s obcou Čičmany, ochranárskym združením BROZ, OOCR Rajecká dolina, spoločnosťou Kofola a vďaka dobrovoľníkom zo širokého okolia prispela k obnove unikátnej, desiatky rokov neudržiavanej mokrade, ktorá už neplnila svoju funkciu.
Díky panensky čisté přírodě a kvalitnímu zdroji pramenité vody se stala slovenská Rajecká dolina druhým domovem krnovské nápojářské společnosti. Kofola ji aktivně chrání a do svých projektů zapojuje i lokální subjekty. Poté, co získala BIO certifikaci území pro volný sběr bylin, se spolu s odborníky pustila do mapování krajiny a realizace vodozádržných opatření. Spolu s místními samosprávami se letos zapojí i do obnovy mokřadů.
Na základě rozhodnutí Evropské unie musí od července 2024 všichni výrobci povinně uvádět na trh nápoje opatřené neodnímatelným uzávěrem. Pokud by došlo k nedodržení legislativní povinnosti, mohli by výrobci čelit vysokým pokutám od státu.
V Rajecké dolině proběhl již druhý ročník série workshopů věnovaných vodozádržným opatřením s názvem „Voda nás spája“, jejichž cílem je představit funkční metody zadržování vody pro různé typy krajiny. Téměř 150 účastníků zejména z řad odborné veřejnosti diskutovalo o možnostech zmírnění dopadů klimatických extrémů – dlouhodobého sucha, přívalových srážek a následné eroze půdy a úbytku vody v krajině.
Stromem roku 2023 se stala Hruška v širém poli z Mrákotína u Skutče v Železných horách. Na druhém místě se umístila Nepomyšlská lípa a bronzovou příčku obsadila Lípa na školní zahradě v Sulíkově. Během slavnostního vyhlášení na brněnské Hvězdárně a planetáriu to koncem října odtajnili pořadatelé z Nadace Partnerství. Hruška získala 6 433 hlasů z celkových 28 250 a stala se již třetím ovocným stromem, který ovládl tuzemské hlasování. Vloni zvítězila rovněž hrušeň z Příbramska, před třemi lety zase jabloň. Ne náhodou se letos na pultech obchodů objevila také speciální hrušková edice minerální vody Ondrášovka, která je generálním partnerem ankety.
Populární anketa Strom roku končí půlnocí 8. října. Do tajného superfinále, které trvá jen týden, se probojovala Nepomyšlská lípa, hruška v širém poli v Mrákotíně u Skutče, Divadelní lípa z Týnce nad Sázavou, Lípa na školní zahradě z jižní Moravy a borovice Krásná Pepina z Kerska. Ostatní soutěžící obsadili 5. až 10. pozici a o šanci na zisk titulu Strom roku přišly. Hlasování pro zbylou pětku je možné bezplatně na www.stromroku.cz. Vítězný strom oznámí Nadace Partnerství společně s generálním partnerem ankety minerální vodou Ondrášovka v úterý 24. října. Medailisté získají odborné ošetření na míru, vítěz postoupí do evropského kola ankety.